| 15. 8. 1945 | Rudá armáda obsazuje Severní Koreu |
| 15. 9. 1945 | Americká armáda obsazuje Jížní Koreu |
| 1947 | Rozhodnutí OSN o přípravě voleb v obou částech Koree za kontroly OSN. Severní Korea rozhodně odmítá |
| duben 1948 | Proti vůli USA a I Sung-mana navštívili přední jihokorejští politici Kim Ku a Kim Kju-sik v Pchjongjangu Kim Ir-sena a bez úspěchu se pokusili hledat kompromisní řešení |
| 10. 5. 1948 | Volby v jižní části Koree pod dohledem OSN |
| 26. 6. 1948 | Zavražděn Kim Ku. Teprve r. 1992 bylo prokázáno, že vraždu objednal I Sung-man |
| 15. 8. 1948 | Vyhlášení Korejské republiky. Prvním presidentem se stal 73letý I Sung-man |
| 9. 9. 1948 | Vyhlášení KLDR v čele s Kim Ir-senem |
| 25. 6. 1950 | Invaze vojsk KLDR na území Korejské republiky |
| 27. 6. 1950 | Na zasedání OSN označena KLDR za agresora |
| 28. 6. 1950 | KLDR dobyla Seoul |
| 5. 9. 1950 | KLDR dovršila obsazení téměř celé Korejské republiky (volný zůstal pouze Pusan a ostrov Čedžu) |
| 15. 9. 1950 | Invaze vojsk OSN v Inčchonu |
| 28. 9. 1950 | Vojska OSN dobyla Seoul |
| 25. 10. 1950 | Vojska OSN dobyla téměř celé území KLDR |
| listopad 1950 | Na straně KLDR vstoupila do bojů čínská armáda |
| 4. 1. 1951 | Armády KLDR a ČLR dobyly znovu Seoul |
| 27. 6. 1953 | Podpis smlouvy o příměří v Pchanmundžomu |
| 1960 | I Sung-man se pokusil zfalšovat volby a nechal se počtvrté zvolit presidentem. Po masových demonstracích byl nucen odstoupit a odejít do exilu v USA. Presidentem se stal Jun Po-sun |
| květen 1961 | Po vojenském převratu se stal presidentem Pak Čong-hi |
| 1965 | Podpis japonsko-korejské smlouvy |
| 1971 | Pak Čong-hi zvolen těsnou většinou potřetí presidentem. Podezření, že volby byly zfalšovány a že měl vyhrát opoziční předák Kim Te-džung |
| srpen 1973 | Opoziční politik Kim Te-džung byl unesen z hotelového pokoje v Tokiu, násilně odvlečen do Koree a tam uvězněn |
| říjen 1979 | Při atentátu zavraždil šéf jihokorejské tajné služby presidenta Pak Čong-hiho, nástupcem se stal Čche Kju-ha |
| květen 1980 | Vlna protivládních nepokojů v celé Korejské republice. Mimořádně krvavě potlačeny zejména studentské demonstrace v Kwangdžu. Oficiální údaj je 193 obětí, neoficiálně se odhaduje až na 1000 lidí. Zásahy řídil generál Čon Du-hwan. |
| září 1980 | Generál Čon Du-hwan se stal presidentem |
| | Opoziční politik Kim Te-džung odsouzen k trestu smrti oběšením. Trest roku 1981 změněn na doživotí a v roce 1982 mu bylo umožněno odejet na léčení do USA |
| 1981 | MOV rozhodl, že olympijské hry v roce 1988 se budou konat v Seoulu |
| prosinec 1987 | Novým presidentem zvolen generál Ro Tche-u, který přislíbil demokratisaci politického života. Ve volbách byli poraženi Kim Te-džung a Kim Jong-sam |
| 1988 | Maďarská lidová republika jako první z východního bloku navázala diplomatické styky s Korejskou republikou |
| | Olympijské hry v Seoulu |
| 1990 | ČSFR navázala diplomatické styky s Korejskou republikou |
| 1992 | Státní návštěva presidenta Václava Havla v Korejské republice |
| | Novým presidentem se stal Kim Jong-sam, po dlouhé době opět civilista. Mezi poraženými kandidáty byl opět Kim Te-džung |
| 1995 | Oficiální návštěva presidenta Kim Jong-sama v České republice |
